Adéla

1.     Když přijde na pokoj, mluví moc potichu,
        má velkou krabici, s ampulí na víku,
        jsem trochu nahluchlej, hltám ji očima
        a než ji pochopím, skoro se dojímá.

M.   Chtěl bych ji poprosit, jestli mi dovolí,
        že bych chtěl utěšit, i když nic nebolí,
        ať pořád nemyslí na svýho primáře,
        nejlepší ze všech žen a nikdo nezná, že ...

R.    Já mám moc rád - Adélu sestru,
        já mám moc rád - úplně beznadějně,
        já mám moc rád - Adélu sestru,
        já mám moc rád - zkrátka je to ve mě.

2.     Když potom odchází, v ruce má teploměr,
        já gáži za gáží, myslím jen na poměr,
        srdce mám zlomený, v kartě je napsáno
        a zase s nadějí, už čekám na ráno.

M.

R.