Letošní rok

Letošní ro(c)k

Poslední letošní událost Rok 2004 Rok 2003 Rok 2002 Rok 2001 Rok 2000 Rok 1999

Rok 2005
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rekapitulace

V sobotu 18. 6. jsme hráli po dlouhé době zase v Miřeticích. Byla to také premiéra v nové sestavě. Účastníci zábavy si docela dávali na čas a tak jsme začínali až po deváté hodině. Lavičky i parket se postupně zaplnily a zábava se slušně rozjela. Poslední kus jsme dohráli o půl třetí. Nemohu také opomenout výborné uzené, které bylo k večeři, ale to je v Miřeticích již tradicí. Se zvukem tentokrát přijel Libor Nalezinek.

V sobotu 2. 7. jsme hráli v Dolní Rovni za Sokolovnou. Deštivé počasí, které se vleklo již několik dní, nedávalo zábavě velkou šanci na konání, ale když se odpoledne mraky protrhaly a vykouklo sluníčko, tak zábava nakonec byla. Nepříznivé počasí se také odrazilo na návštěvě, ale i tak se necelá stovka účastníků dobře bavila a ve 2:15, když jsme dohráli poslední kus, tak nás nechtěla pustit domů. Prý "Ještě jednu....", to známe, pak ještě druhou a třetí, atd... Zvláštním jevem, kterého si asi nikdo ani nevšimnul bylo, že jsme hráli jen ve čtyřech. Byli jsme oslabeni o kytaristu Petra Kmetě (kterého si půjčujeme ze skupiny Saturn), který byl na produkci se svou mateřskou kapelou. Konala se také zvukařská premiéra. Na zvuk byl sjednán Zdeněk Petráň.

V sobotu 13.8. jsme hráli v Olešnici. Co pamatuju, tak jsme tam hráli podruhé a to ještě po dvou letech. Sportovní areálek stranou od vesnice, se zastřešeným pódiem , je ideální místo pro zábavy. To nejspíš spousta lidí nevěděla, neboť se jich dostavilo asi jen 50. Přesto jsme hráli (21.30 - 1:30, opět v oslabení o kytaristu) a lidi se docela dobře bavili. Zvukařskou premiéru s naší kapelou měl Honza Němeček.

V sobotu 20. 8. jsme hráli v Otradově. Jedna z nejlepších akcí sezóny, třeba už jen kvůli zastřešenému areálu. Nakonec to ani nebylo potřeba, neboť počasí vydrželo a sprchlo si až v neděli. Začali jsme hrát ve 21:00, až když když jsme nebyli v přesilovce :-) a hráli jsme do 2:30. Z kraje zábavy jsme měli trochu potíže se zvukem, ale to se časem vychytalo a hrálo se docela dobře. Odměnou nám byl stále plný parket. Se zvukem opět přijel Honza Němeček.

Rok 2004
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rekapitulace

V sobotu 27. 3. jsme hráli v Kvasinách. Lidí přišlo o něco více něž když jsme tam hráli poprvé, ale i přesto byla návštěva malá. Bylo to letos naše první hraní po tříměsíční pauze, která se na výkonu nijak neprojevila, neboť zúčastněným se zábava líbila a dobře se bavili. Se zvukem přijel Jarda Mastík.

V sobotu 24. 4. jsme hráli v Úhřeticích jako předkapela se skupinou Odyssea. Lidi se scházeli pomalu a nepřišlo jich zrovna nejvíc. Hráli jsme asi hodinu, přičemž ze začátku nás zlobila struna Liborovi kytary, které během několika minut domluvil a mohlo se hrát naplno. Škoda jen, že když už byl konečně zvuk na pódiu dle našich představ, náš čas vypršel a museli jsme předat slovo Odyssee.

V pátek 25. 6. jsme po dvou letech hráli opět ve Dřenicích. Začali jsme hrát ve 21:00 neboť do té doby nebylo pro koho, ale doufali jsme, že se lidi přece jen kolem desáté sejdou. Opak byl pravdou, padesát účastníků zábavu nezachránilo. Domluvili jsme se s pořadatelem, že tedy dáme alespoň ještě jednu sérii, aby příchozí nepřišli až zas tak zkrátka. Než jsme však stačili sérii dohrát, dvakrát za námi přišel pořadatel, že již máme skončit. A tak jsme to ve 22:35 zapíchli. Pořadatel vrátil vstupné a bylo po zábavě. Nejsmutnější na tom bylo, když jsme se nakonec dozvěděli, že jistou roli v ukončení zábavy hrály osobní vztahy pořadatele k našemu zvukaři.

V sobotu 17. 7. jsme hráli v Otradově. Začátek byl pořadatelem stanoven na 21:00 a finální píseň zazněla několik minut po třetí hodině ranní. Návštěva byla solidní, parket se nám pěkně zaplnil a opět bylo na co koukat (zdravíme Gábinu). Již druhou zábavu dochází v naší kapele k nezvyklému jevu, střídání basáků. Jelikož má Jirka jisté zdravotní problémy s pravou rukou, střídá se s druhým basákem, mým bratrem Petrem. Na zvuk byl tentokrát sjednán Tomáš Hormandl.

V sobotu 24. 7. jsme hráli v Miřeticích. Sobotní dopoledne i odpoledne slibovalo pěkné počasí, ale večer cestou do Miřetic se spustil déšť. Naštěstí sprchlo jen krátce a než zábava začala bylo po dešti. Nepříjemně se to odrazilo jen na nacucaných lavičkách. Začínalo se standardně ve 21:00 a konec byl několik minut před půl třetí. Návštěva byla cca 150 lidí a tak byl parket vcelku zaplněn a zábava se solidně rozjela. Se zvukem opět přijel Jarda Mastík.

V sobotu 7. 8. jsme opět hráli v Miřeticích. Zábava probíhala ve stejném duchu jako před čtrnácti dny, až na pár drobných změn. 1. počasí bylo stálé a opět nám přálo, 2. sešlo se o něco víc lidí (asi 200), 3. tak jak na některého z členů kapely padla společenská únava, z oslavy svátku, hned na začátku zábavy, tak tentokrát padla ze stejných důvodů na jiného, v druhé polovině zábavy. Výkop jsme provedli ve 21:00 a poslední tóny dozněly o půl třetí. Se zvukem opět přijel Jarda Mastík.

V sobotu 21. 8. jsme opět hráli v Otradově. Počasí nám celý den nepřálo, ale to nám zas tolik nevadilo, neb v Otradově je krásný zastřešený areál. Spíš nás zaskočilo to, že ve čtvrt na osm, tam ještě nebyl nikdo z pořadatelů a vypadalo to, jako by zábava nebyla. Nejvíce však pořadatelé vypekli zvukaře a kytaristu, kteří vyrazili o hodinu dřív, aby v klidu postavili aparát a dali si pivko. Dvě hodiny tam chudáci seděli na sucho a zachránili jsme je až my, neboť jsme přivezli lahvičku Napoleona. Zábava se opět velice vydařila, lidí se sešlo dost, dost dobře nám to hrálo a lidi se výborně balili. Hrálo se od 21:00 do 03:00. Se zvukem opět přijel Jarda Mastík.

V sobotu 11. 9. jsme hráli nezvykle v Dolní Rovni za sokolovnou na letním parketu. Vzhledem k tomu, že v Rovni už není nikdo zvyklý na živej bigbeat, tak se to obstojně sešlo a zábava se vydařila. Ze začátku lidi postávali okolo parketu, jako by se nás báli, ale postupně se přidávali k ostatním tančícím, až se parket pěkně zaplnil. Příjemnou věcí bylo prasátko na rožni, který bylo fakt dobrý, ale zábava měla i svoji smutnou stránku a to tu, že to byla zřejmě poslední zábava Profilu v tomto roce a hlavně poslední zábava ve složení: Libor Vohralík - kytara, zpěv; David Bureš - kytara, zpěv; Libor Šafek - klávesy, zpěv; Jiří Borovec - basová kytara a Miroslav Svědiroh - bicí.
Kapelu opět čekají rozsáhlé personální změny a tak nás teď nějaký čas na pódiích neuvidíte. Čeká nás spousta práce s novými členy a taky by jsme rádi konečně dodělali druhé CD, které jsme nahrávali koncem minulého roku.

Výše uvedená sestava se s vámi tímto loučí a děkuje svým fanouškům za projevenou přízeň v posledních pěti letech, kdy působila na pódiích pardubického a chrudimského okresu.

Rok 2003
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rekapitulace

Letos jsme si dali na čas a první zábavu hráli až 19.4. v Sezemicích. V okolí žádná akce, po dlouhé době zábava u Labutě, to vše nasvědčovalo hojné návštěvě, ale opak byl pravdou. Hráli jsme tedy pro necelou stovku od 21:00 do 01:30 a tím se rozehráli na další den. Se zvukem přijel Jarda Mastík.

V neděli 20. 4. jsme hráli Dolním Újezdu. Prvním zklamáním, hned po příjezdu bylo, že ve výčepu neměli RAMPAMPULI. Druhá věc, co nás zaskočila, byla ve 21:00 hrstka lidí na sále. Nevíme, jestli nepřijel nějaký zájezd, ale během hodiny se sál zaplnil (dle pořadatelů 250 platících). První dvě série návštěvníkům trvalo, než se osmělili, ale pak už byl sál ve varu až do konce zábavy, který byl pořadateli stanoven na nejpozdějších 02:30. Zvuk opět Jarda Mastík.

V sobotu 24. 5. jsme hráli Domašíně. Byl to první díl ze seriálu "Dobýváme nová území" a vzhledem k počtu akcí v blízkém okolí jsme očekávali nulovou návštěvu. Téměř jsme se trefili neboť dorazilo asi deset lidí. Ostatní byli asi na jiných akcích nebo seděli doma u svých TV a testovali si IQ. A tak jsme cca 3 hodiny hráli, každého obdarovali našim CD, udělali autogramiádu a vyrazili k domovu.

V sobotu 7. 6. jsme hráli v Otradově. Nad úspěchem akce jsme vůbec nepochybovali neboť v Otradově se to sejde vždycky. Parket se postupně pěkně zaplnil a my jsme hráli až do 02:30. Oproti loňskému roku opadla kabátovská mánie a přibylo hezkých děvčat. Balení se nám trošičku protáhlo a tak jsme odjížděli už za světla. Zvuk - Jarda Mastík.

V sobotu 14. 6. jsme hráli v Miřeticích. Cestou na zábavu jsme již nemuseli trnout, kde nás naše vozidlo TAZ 1500 nechá, neb jsme mu konečně nechali opravit závady, kterých pomalu ale jistě přibývalo. Zábava probíhala ve stejném duchu jako minulý týden, dorazilo asi 160 platících a tak se parket celkem zaplnil. Uzené (chleba a okurek), které bylo k večeři, nemá široko daleko konkurenci (už se těšíme napříště). Balení se nám opět protáhlo a tak byl odjezd zase za světla. Zvuk - Jarda Mastík.

V pátek 27. 6. jsme hráli v Olešnici. Toto byl druhý díl seriálu "Dobýváme nová území". Hraje se zde stranou od vesnice, na oploceném multifunkčním asfaltovém hřišti, s dostačujícím, zastřešeným pódiem. Pořadatelé čekali návštěvu kolem 50 lidí, ale zachránili nás žáci deváté třídy, kteří se tu loučili se základní školou a tak bylo asi 100 platících. Zábava se vydařila, holky byly jak pominuté (stále se dožadovali "Pověste ho vejš" - nepochopili, že vejš už nám viset nebude). Jedinou pihou na kráse bylo balení, ale jen pro řidiče, které se nám trochu protáhlo.

V sobotu 28. 6. jsme hráli v Kameničkách. První zábava z naší trilogie. Příznivců rockové muziky se docouralo asi jen 60, ostatní zřejmě uvázli na Cihelce, kde hráli ČÍNSKÝLYŽE + něco dalšího, ale přesto se publikum bavilo a pěkně zaplnilo parket. No a máme tu zase to balení. Asi to budeme muset trénovat během týdne, neboť se nám dařilo snad ještě míň než v pátek. Rozdíl byl jen v obsazení. Páteční i sobotní zvuk - Jarda Mastík.

V sobotu 5. 7. jsme hráli na hřišti v Sezemicích. Nestálé víkendové počasí nevěštilo nic dobrého a tak jsme doufali, že pořadatelé zábavu zruší. Opak byl pravdou, hrálo se, i když poprchávalo. Jakmile přestalo na pár minut pršet, vklouzl do areálu sezemického hřiště další hlouček lidí. Začínali jsme v 8:45 asi pro 10 lidí a končili v 1:30 pro cca 50. Nepříznivé bylo chladno (pro zvukaře Jardu Mastíka i díra ve střeše a tak mu pršelo do mixu), ale proti tomu většina kapely našla účinnou zbraň, pivo a rum. Zapomněli však, že tato kombinace je zbraní i proti nim samým.

V sobotu 12. 7. jsme hráli opět v Miřeticích. Hned po příjezdu jsme se dozvěděli, že pořadatelé vyvěsili plakáty nepochopitelně až v pátek a místním rozhlasem neproběhlo tradiční ohlášení zábavy. Myslí, že tyto smutné skutečnosti se odrazili na návštěvě, která nebyla tak hojná jako minulou zábavu. Pořadatelé se nám ta však snažili vynahradit výbornou pohostinností a litránkem citrónového moku na cestu domu. Zvuk - Jarda Mastík.

V sobotu 19. 7. jsme hráli vyrazili do Pohoří na společné vystoupení se skupinou CHINASKI. Po příjezdu do tamějšího areálu jsme zjistili, že si CHINASKI přivezli svoji předkapelu a jejich zvukař o nás nic nevěděl. Za ozvučení další kapely požadovali nekřesťanské prachy, na které nakonec pořadatel přistoupil. Měli jsme tedy dohrávat koncert od 23:30 do 02:30. Vzhledem k tomu, že hlavní kapela večera hrála ještě o půlnoci, výměna aparatury by trvala hodinu a návštěvníci zjevně nečekali na bigbít, domluvili jsme se s pořadatelem, že to balíme a jedeme domů. Cestou k domovům jsme se zastavili ve Chvojenci, na dobrou večeři. I zde bylo veselo. Nejmenovaný člen kapely praktikoval recept: ze "speciality mistra Chvály", "lečo" snadno a rychle. Zjevně se mu dařilo a během 10 minut měl "uvařeno".

V pátek 25. 7. jsme hráli v Radčicích. Pěkný areálek za vesnicí, útulný sálek - či doupě (původně asi stodola: výčep, 5 - 6 schodů - parket, 2 - 3 schody - pódium; na sezení staré školní lavice - taky hezké). Lidí sice nedorazilo moc, ale o to byla na sále lepší atmosféra. Už se tam zase těšíme. Zvuk - Jarda Mastík.

V sobotu 23. 8. jsme hráli v Kameničkách (pro letošek naposledy). Lidi se začali scházet poměrně brzo (což nebývá poslední dobou zvykem) a tak se parket celkem brzy zaplnil. Hrálo se snad pro všechny okolní vesnice, jmenovitě snad i pro skupinku mladých děvčat, která dokonce nechala zahrát i pro roličku toaletního papíru, nímž pak ozdobila stromy sklánějící se nad parketem (to z nich pořadatelé museli mít radost, natož pak zoufalci na záchodě). Zábava pěkně ubývala téměř až k půl třetí hodině ranní, kdy Liborovi praskla struna a tak jsme dohráli poslední kousek a ve 2:20 zábavu ukončili. Příjemnou změnou byla večeře. Standardní klobásu vystřídalo uzené (ale i klobásky byly k mání). Zvuk opět - Jarda Mastík.

V sobotu 30. 8. jsme hráli v Otradově a byla to letos naše poslední zábava pod širým nebem. Znatelné odpolední zhoršení počasí a následný večerní déšť nedával naději na úchvatnou účast. Přesto však přišlo asi 150 lidí a parket se pěkně zaplnil. Začali jsme před devátou a zábavu ukončili kolem půl třetí. Jinak vše ostatní mělo otradovský standard, pěkný areál s houfem lidí, široký výběr nápojů, dobrá večeře a v neposlední řadě děvčata lahodící oku. Zvuk opět - Jarda Mastík, tentokrát s chotí.

V sobotu 20. 9. jsme hráli neplánovaně v pro nás dost vzdálených Verměřovicích. Lidí se bohužel sešla jen hrstka a tak bylo na sále pusto. Začátek zábavy se nesl v koncertním duchu ale pak se obecenstvo osmělilo a na parketu se dal spatřit pohyb. Zvuk - Jarda Mastík.

V pátek 17. 10. jsme hráli ve Vyžicích. Pěkný sál, vysoké pódium, ideální místo pro bigbíty, ale zase ta návštěva. Sice jen 48 platících, ale myslím, že o to víc se bavili. Hospodský se zde snaží rozjet bigbítové zábavy, tak doufejme, že se mu to povede. Zvuk opět - Jarda Mastík.

V sobotu 18. 10. jsme hráli v Kvasinách. Byl to náhradní termín za odloženou zábavu ze září. No a to nám přivodilo značné problémy. Sehnat zvuk na tento termín bylo v nadlidských silách. Pár dní před zábavou jsme konečně zvuk sehnali, ale zvukař byl až z Poličky a ještě k tomu bez dopravy (tu sobotu a neděli jsme se pěkně projeli). Hráli jsme zde poprvé a od toho se katy odrazila návštěva. Přišlo nás okouknout asi 50 lidí, kteří byli absolutně chcípli. Snad to bude příště lepší. Zvuk - Jirka Čermák.

V sobotu 1. 11. jsme hráli v Úhřeticích. Očekávali jsme slabou stovku a to se taky vyplnilo. Zřejmě bigbíťáci byli v Pardubicích na koncertu Kabátu, i když hrstka našich příznivců po koncertu na zábavu dorazila. Účast tedy slabá, ale zábava dobrá; večeře nejlepší. :-) Zvuk tradičně - Jadra Mastík.

V sobotu 15. 11. jsme hráli v Dolním Újezdu. Myslím, že zrovna měli posvícení a tak se lidí sešlo dost. Začali se scházet až na devátou hodinu večerní (což je dnes již normální), ale o to víc jich zase přišlo. Zaslechl jsem číslo 300, ale to však bylo ve finále pořadateli dementováno. Nezapomenutelným zážitkem byl pohled na několik řad vlnících se děvčat. Škoda jen, že ta vyšší děvčata byla vpředu a nepustila ta nižší blíž k pódiu. Zvuk opět - Jadra Mastík.

V pátek 5. 12. jsme hráli v Horních Ředicích. Jako každý rok jsme si zábavu pořádali sami a vzhledem ke stále klesající návštěvě to bylo naše poslední snažení dělat mikulášskou zábavu. 39 platících, to fakt bere chuť něco podnikat. Zároveň bych chtěl touto cestou poděkovat všem, kteří přišli.

V sobotu 6. 12. jsme hráli v Dolním Újezdu. Tak tady byla návštěva úplně o něčem jiném, i když do půl desáté to taky vypadalo bledě (Návštěvníky, kteří dorazili později, zřejmě zaskočila sněhová nadílka a dlouho jim trvalo, než našli lyže.). Ale pak se sál zaplnil a zábava se pěkně rozjela. Hrát v Dolním Újezdu je prostě radost. Gábině děkujeme za pěkný, lichotivý mail. Zvuk jak jinak než - Jadra Mastík.

V sobotu 13. 12. jsme hráli na půl s Framalem v Pardubičkách u Capoušků. Sál byl pro nás nezvykle malý, ale o to dřív byl zaplněn (kolem osmé hodiny již bylo plno). Ve čtvrt na devět Framal vykopnul a pak už jsme se střídali cca po hodině až do konce. Byla to super akce (až na malý incident s kapelníkem Framalu, ale to by snad ani nebyl Miloš (ale to je asi náš osobní problém)).

Ve čtvrtek 25. 12. jsme hráli Štěpánskou zábavu v Úhřeticích. Obecenstvo se scházelo nezvykle pomalu a ještě v devět hrozilo, že zábava nebude. Kolem půl desáté pořadatel rozhodli, že se hrát bude a zábava se rozjela. Nakonec se docouralo asi 100 platících. Zábava se vcelku pěkně rozjela a pod taktovkou zvukaře Jirky Basla se nám hrálo dobře. Jedinou vadou na kráse byl praktikábl. Opomněli jsme, že Jirka prakťák nemá a vlastní jsme zapomněli naložit.

Rok 2002
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rekapitulace

V sobotu 26. 1. jsme hráli v Licibořicích naši první letošní zábavu. Měsíční pauza se lehce projevila několika výpadky sól, akordů a textů. Tentokrát praskla žárovka v lampičce Liborovi, ale náš zvukař Jarda Mastík (dnes již na vše připravený) mu vytrhl trn z paty. Počet návštěvníků byl něco málo pod stovkou, za to zde byl jeden kuriózní návštěvník, který nejspíš přišel na zábavu rovnou z nějakého obchoďáku, neboť přinesl i tašky s nákupem. Hráli jsme do 1:45, pak následovala dobrá večeře (uzený bylo výborný, i když Jirka opěvoval spíš brambory) a cestou domů jsme potkali kolegy z dalších kapel uhánějící k domovu (v Úhřeticích - Mogul a v Dolní Rovni - Renonc).

V pátek 15. 2. jsme hráli v letošním roce poprvé v Bylanech. Očekávaná návštěvnost byla naplněna jen z 50%. To bylo asi 40 lidí a tak jsme hráli jen 3 hodiny a pak zábavu ukončili. Zvuk - Jarda Mastík.

V sobotu 23. 2. jsme hráli v Úhřeticích. Začali jsme hrát ve 21:00 neboť do té doby nebylo téměř pro koho hrát, ale pak se docouralo asi 150 lidí. Když se zábava solidně rozjela, vybrala si moje pravá nosní dírka svoji periodu a tak jsem místo hraní jednu sérii krvácel. Shodou okolností se na nás přijel podívat Slávek Vondráček a tak mě po dobu mé indispozice zaskakoval ve zpěvu. Byla zase jedna z povedených zábav (dokonce jsme hned v pondělí obdrželi e-mailem děkovný dopis), kterou jsme nezvykle na Úhřetice protáhli do 1:30. Jak je tomu v letošním roce zvykem, zvučil nás Jarda Mastík.

V sobotu 9. 3. jsme neměli hrát neboť Licibořice ukončili svoji činnost. Přesto jsme však neseděli doma. Zavolali nám kolegové z Feratu, že má jeden z členů zlomenou ruku, tak jestli za ně neodehrajeme Verměřovice. A tak jsme v sobotu navečer vyrazili do cca 70 km vzdálených Verměřovic. Pěkný sál a ještě lepší pódium, ke kterému se dalo zezadu najet a tak se aparát nemusel daleko tahat. Začali jsme hrát těsně po dvacáté hodině, přičemž návštěvníci zkraje pojali zábavu jako koncert, ale časem se osmělili a zcela zaplnili parket. S půlnoční přestávkou na večeři jsme hráli až do druhé hodiny raní. Na zvuk přijel standardně Jarda Mastík.

V sobotu 30. 3. jsme hráli v Horních Ředicích u Červinků. Zábava opět proběhla v naší režii a přišla nás podpořit asi stovečka lidí, čímž se nevelký sál pěkně zaplnil. A tak jsme zábavu uznali za vydařenou. Zvuk opět Jarda Mastík.

V neděli 31. 3. jsme po půl roce opět zavítali do Dolního Újezdu. Pohostinnost pořadatelů byla na vysoké úrovni již od prvních okamžiků po příjezdu, která na konci zábavy zanechala následky na některých z nás (respektive na mě). Vzhledem k tomu, že v okolních vesnicích byla další zábava a diskotéka, se docouralo asi 250 účastníků a tak nebylo na sále zas až tak pusto. Hráli jsme do 2:30 a naše hudební výtvory nám ve zvuk upravoval Jarda Mastík.

V sobotu 6. 4. jsme se v Prachovicích zúčastnili druhého ročníku Betonového bigbeatu. Z původně ohlášených čtyř kapel se dostavily jen tři neboť Altracent zaskočila nemoc. Hráli jsme 1,5 hodiny a nastupovali jsme jako druzí. Zaskočilo nás nové vysoké pódium, které bylo sice vizuálně dobrý, ale zvukově strašný. Všechny kapely odzvučil Marian Starý.

V pátek 19. 4. jsme hráli v Bylanech. Byla to poslední zábava na sále (teď zase chvíli pojede letní parket v Bítovanech). Pořadateli předpokládaná návštěva byla přesná, dorazilo 100 lidí. Hráli jsme od 21:00 do 01:15 a přes to, že jsme 14 dní nehráli, se nám hrálo celkem dobře, jen únava byla trochu znát. Zvuk Jadra Mastík.

V sobotu 20. 4. jsme měli hrát v Herálci na akci Rockové legendy. Bohužel jsme se nemohli zúčastnit, neboť našeho baskytaristu sklátila nemoc.

V sobotu 27. 4. jsme neměli hrát, ale opět nás požádali kolegové z Feratu, jestli za ně neodehrajeme zábavu, neboť zpěvákovi vypověděly hlasivky. A tak jsme vyrazili do Žamberka. Sál ani velký ani malý, vysoké pódium, návštěva asi 90 lidí.

V pátek 10. 5. jsme hráli v Bítovanech. Byla to naše letos první zábava pod širým nebem. Návštěva zcela nenaplnila naše očekávání (necelá stovka), ale i tak se nehrálo špatně a zábava se vydařila. Zvuk Jarda Mastík.

V sobotu 11. 5. jsme hráli v Pohoří. Původně jsme měli jen předskakovat skupině Žlutý pes, ale nakonec jsme celou zábavu hráli sami. Návštěva byla necelých 300 lidí. Zprvu se nás asi báli a na parket se jim moc nechtělo. Začali se chytat až na pomalé kousky první série. Hráli jsme pod taktovkou Tomáše Hormandla od 20:30 do 01:30. Cestou k domovu jsme si naplánovali zastávku ve Chvojenci na večeři, ale snad poprvé (co Profil do Chvojence jezdí) bylo zavřeno.

V pátek 24. 5. jsme v letošní sezóně hráli poprvé a zároveň naposledy ve Dřenicích. Nebe sice strašilo, že pustí vodu, ale počasí nakonec vydrželo. Ve 20:00 ještě nebylo pro koho hrát (maximálně pro zvukaře Jardu Mastíka) a tak jsme vykopli až ve 20:30, kdy už dorazila první hrstka lidí. Docourala se necelá 100 a tak se parket trošičku zaplnil.

V sobotu 1. 6. jsme vyrazili do nedalekých Mikulovic. Zábava měla zhruba stejný průběh jako před týdnem ve Dřenicích, jen s tím rozdílem, že jsem neřídil. :-)) Jediné co nás zaskočilo, byla celkem chladná noc. Se zvukem opět přijel Jarda Mastík.

V sobotu 8. 6. jsme hráli v Otradově. Medard na sebe nenechal dlouho čekat a pouštěl vodu už během dne. Naštěstí se počasí večer umoudřilo a tak zábava byla. Lidi se courali již od 20:00, sice pomalu, ale jistě, až se parket pěkně zaplnil. Převaha něžného pohlaví lahodila oku. Další příjemnou věcí byla večeře. Výbornej gulášek, na vstupu pálivej a na výstupu tomu asi nebylo jinak. Zvuk Jarda Mastík.

V sobotu 22. 6. jsme hráli v Kameničkách. Přes to, že opět v nedaleké vesnici byla další zábava, byla účast solidní a zábava se po všech stránkách vydařila. Počasí nám přálo a komáři byli tentokrát nějací líní, tak ani nekousali, jak je tomu v Kameničkách zvykem. Zvuk opět Jarda Mastík.

V sobotu 29. 6. jsme hráli naši druhou (a pro nás letos poslední) zábavu v Mikulovicích. Počasí během dne nevěštilo nic dobrého, ale nakonec vydřelo a večer nespadla ani kapka. Jen se trochu ochladilo, což těžce nesl náš zvukař Jarda Mastík. Začali jsme hrát ve 21:00 a pro zpestření jsme hráli od poslední série k první. Finále bylo těsně před půldruhou hodinou, přičemž poslední kousky jsme dohrávali pro zcela zhasnuté hřiště.

V pátek 5. 7. jsme jeli do Bítovan předskakovat skupině Debustrol. Jelikož pořadatel zajistil jako předkapelu nás a Debustrol si sjednal předkapelu také, tak jsme po vzájemné dohodě nechali začínající mladé kluky z Pardubic zahájit zábavu a mi jsme ji po Debustrolu dohrávali. Zábava se vcelku vydařila, účast byla také solidní, jen jsme nějak nemohli překousnout styl a texty Debustrolu, ale jinak muzikantsky perfektní. Zvuk - Tomáš Hormandl.

V pátek 12. 7. jsme hráli naši první zábavu v Miřeticích v tomto roce. Snad jako vždy v Miřeticích, vydařená zábava. Výborní pořadatelé, výborná večeře z udírny, solidní návštěva (cca 200 lidí). Se zvukem tentokrát přijel Marian Starý.

V sobotu 13. 7. jsme jeli do Kameniček. To že celý den pršelo, pořadatele dostatečně neodradilo a zaveleli "přijeďte". Zábava proběhla v duchu "cvičné zábavy" a netrvala ani 2 hodiny. Aparát jsme postavili, přišli 3 (slovy tři) lidi, kteří po chvíli zase odešli a tak jsme aparát zabalili a jeli k domovům. Na zvuk-nezvuk přijel standardně Jarda Mastík.

V pátek 20. 7. Bítovany, naše letos poslední zábava v tomto kulturním stánku. Dlouho to vypadalo, že se hrát nebude a pojedeme domů. Nakonec se však sešlo asi 100 lidí a zábava tedy byla. Se zvukem přijel Marian Starý.

V sobotu 21. 7. jsme hráli v Otradově, který opět nezklamal. Parket plný lidí (s převahou děvčat), výborná večeře (tentokrát knedlo, zelo, uzený) a vůbec perfektní atmosféra v otradovském zastřešeném areálu. Tentokrát jsme zábavu moc neprodlužovali, neboť jsme v neděli (stejně jako minulý rok), vyráželi na 1000 km dlouhou cestu na dovolenou. Zvuk Jadra Mastík.

V sobotu 10. 8. jsme hráli v Miřeticích druhou zábavu z naší letošní trilogie. Vše bylo stejné jako o první zábavě, jen drobné rozdíly byly následující: Zvukař Jarda Mastík; platících bylo o 5 více a premiéru měly moje nové klávesy Roland XP80 (z nichž mám zatím hlavu jako pátrací balón).

V sobotu 24. 8. jsme jeli do Kameniček, zakončit letošní sezónu na letním parketu. Cestou jsem se nějak courali a tak jsme dorazili o něco déle, než je pro nás obvyklé. Již na nás čekal zvukař (tentokrát Libor Nalezinek) a tak jsme rychle postavili aparát, nazvučili a ve 21:00 vykopli. Parket se nám pěkně zaplnil, tančící i sedící se dobře bavili a tak se zábava vyvedla. Bez přestávky na večeři (tu jsme si dali až na konci zábavy - standardně klobásky, ale výborný) jsme hráli do 01:30. Již nyní se těšíme na spolupráci v příštím roce s těmito báječnými pořadateli. Pomalu se stává zvykem, že na každém hraní máme něco nového, tak tentokrát měli premiéru Mirkovi nové bicí SONOR.

V sobotu 31. 8. jsme vyrazily do Dolního Újezdu. Hráli jsme tam netradiční "konecprázdninovou zábavu" a to se odrazilo i na tamní poměry slabší návštěvu asi 150 lidí. Zábava se v celku vydařila, úcta pořadatelů neznala mezí a tak jsme ve finále trošičku popili. Než jsme stačili sbalit a naložit aparát, tak se spustil ukrutný liják a tak cesta k domovu byla dlouhá a nepříjemná. Na zvuk opět přijel Jarda Mastík.

A máme tu další zavíračku letního prketu. V sobotu 7. 9. jsme hráli v Miřeticích. Byl to poslední díl naší letošní trilogie. Oproti předchozím zábavám přišlo lidí ještě více, pořadatelé napočítaly celých 250 (no jen tak dál). Tentokrát se to sešlo nezvykle brzo, ale to se odrazilo na odvaze vyrazit na parket. A tak jsme zhruba do 22 hodiny hráli spíš koncertně, ale nakonec se obecenstvo osmělilo a dalo se do tance. Hráli jsme od 20:45 až do 02:30 s půlhodinovou přestávkou na večeři. Se zvukem tentokrát přijel Marian Starý.

V sobotu 14. 9. jsme hráli v Úhřeticích první zábavu podzimní sezóny. Jelikož nám onemocněl druhý kytarista, hráli jsme třetinu zábavy v oslabení a ve zbývajících dvou třetinách nám vypomáhal náš bývalý kytarista, Láďa Šmejda. Na první zábavu se přišlo podívat jen asi 60 lidí a tak budeme doufat, že se lidé brzy přeorientují z letních parketů na sály a příště bude návštěva vetší. Jelikož byl náš dvorní zvukař na dovolené, sjednali jsme si na zvuk Jiřího Basla.

V sobotu 21. 9. jsme hráli ve znovu otevřené hospodě v Licibořicích. Již na první pohled bylo vidět, že se tam lecos změnilo, např. hospodský, na záchod se už nemusí v holínkách a taky spousta oprav štětkou a barvou. Návštěva nebyla nijak uchvacující (jde o pokus znovu rozjet tento sál a což se snad časem povede), ale i přesto se zábava vyvedla a návštěvníci se dobře bavili. Na zvuk byl sjednán Libor Nalezinek, neboť náš dvorní zvukař byl stále ještě na dovolené.

V sobotu 2. 11. jsme hráli po měsíční odmlce a to v Úhřeticích. Očekávali jsme, že lidi budou nažhaveni a dostaví se v hojnějším počtu než obvykle, ale opak byl pravdou. Docouralo se jich spíš méně, dle statistiky pořadatelů jen 102 platících. Ale i tak se parket trochu zaplnil a zábava dostala švih. Tentokrát na zvuk už byl s námi Jarda Mastík.

Sobota 9. 11. opět Licibořice. Oproti poslední zábavě se téměř nic nezměnilo, pouze návštěva byla poloviční, ale zato bylo víc ořechovice (a že teda byla dobrá). Zábavu jsme tedy pojali jako posezení s přáteli s hudbou. Zvuk opět Jarda Mastík.

V pátek 6.12. jsme hráli v Horních Ředicích u Červinků, mikulášskou zábavu. Zábavu jsme si opět pořádali sami, jak je tomu u Červinků zvykem. Zábava se v celku vydařila, jen návštěvnost nás trochu zklamala, ale vzhledem k počtu akcí v blízkém okolí, byla uspokojivá. Se zvukem přijel Jarda Mastík.

V sobotu 14. 12. jsme hráli Licibořicích. Bylo to naše poslední zábava v tomto kulturním stánku v roce 2002. Jak tomu bude příští rok, to se ještě uvodí; budou-li pořadatelé mít chuť něco pořádat, když průměrná návštěva je 40 lidí. Zvuk opět Jarda Mastík.

Ve středu 25. 12. jsme hráli naši poslední zábavu v tomto roce v Úhřeticích Ručička peoplemetru se v průběhu večera vyšplhala k číslu 150 a tak se parket docela zaplnil. Drobná technická závada na Liborově kytaře způsobila malé zdržení (a také dvojí nastoupení kapely na pódium), ale pak už zábava hladce běžela až do samého konce.Zvuk, jak jinak než Jarda Mastík.

**Rekapitulace roku 2002 dle místa hraní**
Místo	počet hraní	Místo	počet hraní
Bítovany	3	Miřetice	3
Bylany	2	Otradov	2
Dolní Újezd	2	Pohoří	1
Dřenice	1	Prachovice	1
Horní Ředice	2	Úhřetice	4
Kameničky	3	Verměřovice	1
Licibořice	4	Žamberk	1
Mikulovice	2	Celkem	32

**Rekapitulace roku 2002 dle zvukaře**
Zvukař	počet hraní
Basl Jiří	1
Mastík Jaromír	22
Hormandl Tomáš	2
Nalezinek Libor	2
Starý Marian	4
zvukař FERATu	1
Celkem	32

**Rekapitulace roku 2002 dle řidiče**
Řidič	počet jízd
David	6
Jirka	5
Libor Š.	8
Libor V.	6
Mirek	6
externí	1
Celkem	32

Rok 2001
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rekapitulace

První výkop v letošním roce jsme měli 20. 1. v Úhřeticích. Byla to zároveň letos první Úhřetická zábava. Na místo jsme dle našeho zvukaře dorazili "nějak brzo", pravda, bylo 18:45 a to se nám zas tak často nestává. Zkrátka před 19. hodinou nemá smysl jezdit. To se vám pak na pódiu pořád někdo plete; jednou je to mistr zvuku, podruhé zas třeba mistr osvětlovač. Návštěvnost byla asi taková: přesně ve 20:00 byl poměr sil 7:2, ale pak se něco nacouralo a odhadoval bych to na 155 platících + nějaký ten neplatič = 180:7 (s neobvyklou převahou slečen). Zvuk jak jinak, než Marian Starý.

V pátek 26. 1. jsme hráli ve Starém Máteřově. Zábava, co by do počtu návštěvníků, byla spíš soukromou párty, neboť se sešlo pouze 35 platících. Byl to smutný pohled na malou skupinku lidí v téměř prázdném sále, ale i přesto jsme hráli jako o život od 20:30 až do 01:00. Příjemným finálem byla výborná večeře. Zvuk opět Marian Starý.

V pátek 9. 2. jsme hráli v Kostěnicích. Zábavu jsme zahájili až ve 20:45 neboť ve 20:00 ještě nebylo pro koho hrát. Vypadalo to, že návštěvnost bude katastrofická, ale nakonec se docouralo asi 70 lidí. S přestávkou na večeři (a teď musím dát zapravdu kolegům z Mogulu, že v Kostěnicích se solí na guláši nešetří) jsme hráli až do 02:00. Jinak se zábava až na pár výpadků v textu a záhadných prstových variacích v kytarových sólech, v celku vydařila. V konzumaci alkoholu tentokrát zvítězili Libor s Mirkem (já jsem se nezúčastnil neboť jsem řídil). Zvuk opět Marian Starý (Merlin Sound).Kulturní vložkou a nezapomenutelným kulturním zážitkem bylo vystoupení našeho zvukaře co by zpěvák (píseň byla unikátní spojením dvou textů z písní Chameleon (A. Brichta) a Teplý pivo (PROFIL)). Naopak smutným okamžikem bylo, když našemu bývalému řidiči a osvětlovači v jedné osobě (Honzovi) nějaký dobrák rozbil okno u auta a z něj vzal co se mu hodilo či líbilo.

V sobotu 10. 3. jsme hráli v Úhřeticích. Stejně jako předchozí zábavu v předvýplatovém termínu. Peoplemeter u vstupu signalizoval asi 130 platících, ale z kraje zábavy bylo na sále doslova pusto. Jinak se zábava vcelku vydařila, poslední tóny dozněly v neděli 11. 3. asi 10 minut po jedné hodině. Vzhledem k oslavě narozenin jednoho z členů kapely, jsme podali vcelku dobrý výkon, jen místy měly nástroje problémy s hráčem. O zvuk se nám postaral Marian Starý (Merlin Sound), tentokrát v kostýmu nazvaném "plážový hošík".

V sobotu 31. 3. jsme asi po čtyřech letech hráli v Licibořicích. Tentokrát jsme hráli na velkém pódiu (no velkém, na tom větším), malé rohové pódium bylo vyhrazeno pro zvukaře. Po příjezdu v 19:00 David zjistil, že nemá napájecí zdroj k MIDI pedálu a tak se pro něj musel vrátit. První song zazněl těsně po 20:30 a hráli jsme až do 02:00. Pak následovala výborná večeře (čína - uděluji pořadatelům pochvalu), balení a odjez k našim domovům. Jako slušní lidé jsme přijeli domů za světla. Jinak se zábava vyvedla a zhruba 100 lidí pěkně zaplnilo sál. Na zvuk jsme si najali J. Mastíka.

V sobotu 14. 4. jsme hráli nezvykle v Horních Ředicích (u Červinků). Přesto, že byla zábava ušitá dost narychlo, byla návštěvnost dobrá. Do malého sálu se během zábavy nacouralo asi 100 lidí a tak byli pořadatelé spokojeni (zábavu jsme si pořádali sami + pár kamarádů). Účastníci zábavy mohli vyslechnou dvě premiérové písně "It´s my life" (Bon Jovi) a "Hustej volej" (Offspring - Original Prankster). Během jedné přestávky jsem přišel o boty a tak jsem musel hrát bos. Boty mi byly vráceny avšak bez tkaniček. Nakonec jsem dostal zpět i ty tkaničky. (Tak to se mi ještě nestalo). Na zvuk jsme si najali J. Mastíka.

V pátek 27. 4. jsme hráli v Bítovanech. Byla to pro nás neplánovaná akce, neboť nás pořadatel ve čtvrtek požádal, jestli nepřijedeme hrát místo ŘEMENu (myslím, že jim někdo onemocněl). Byla to první zábava venku a kupodivu ani nebyla taková zima jakou jsme očekávali. Začali jsme ve 21:00, když přišla první hrstka lidí. Nakonec se docouralo (zřejmě, když se přestalo vybírat vstupný) asi 40 lidí. Původně pořadatelem stanovený konec 23:00 byl na přání publika posunut na půlnoc. Pak už následovalo jen balení, večeře a cestou domů silniční kontrola příslušníky policie (docela mě pobavilo, když stáli před Š1203 a chtěli otevřít motor). Zvuk tentokrát zajišťoval pořadatel, ale byl to opět J. Mastík.

V sobotu 5. 5. jsme hráli na rockfestu v Krouně. Počasí nám nepřálo a o souvislé dodávce elektrické energie ani nemluvě. Snad jen poslední kapelu nepostihl výpadek šťávy. Hráli jsme jako druzí (asi 1,5 hodiny, s jednou pauzou na vydechnutí a jednou kratičkou odstávkou), před námi hrál KATR (slyšeli jsme je poprvé a vcelku na nás zanechali dobrý dojem), po nás Hombres beat (z jejich produkce jsme toho moc neslyšeli, neboť jsme uklízeli náš aparát a taky byl čas večeře) a nakonec Mystery (nevím, jak dlouho a jak často hrajou, ale docela jsem si přál, aby byl zase socialismus a přehrávkové komise). Všechny kapely odzvučil J. Mastík.

V pondělí 7. 5. jsme v Úhřeticích křtili naše první CD "Nátlakové hry". Jako předkapelu jsme pozvali skupinu SATURN, ti hráli od 20:30 do 22:00 a pak už jsme nastoupili my. Před druhou sérií kmotr našeho CD Petr Plecháček, pronesl pár slov a bouchnul láhev šampusu. Celkem se sešlo něco nad 200 lidí, atmosféra byla skvělá a tak jsme hráli až do 01:30. Na zvuk nemohl být nikdo jiný než Merlin Sound.

V pátek 15. 6. jsme hráli naši letos první zábavu ve Dřenicích. Vzhledem k tomu, že letošní návštěvnost Dřenic není nijak ohromující, bylo cca 150 - 170 platících příjemným výsledkem. Nejen návštěvnost klesla, ale i například večeře už nebyla, to co bývala. Z pověstně dobrých večeří se pořadatelé dostali až ke klobáse či párku. Premiéru měla píseň "Pár hloupejch"/ (On broken wings). Jinak se zábava vydařila, jen ke konci nastávaly problémy s rovnováhou a pamětí. Zvuk Merlin Sound.
V sobotu 16. 6. jsme vyrazili do Otradova. Cestou na zábavu nám prasklo plynové lanko a tak se přidávalo ručně pomocí provázku (Větší zážitek to byl na zpáteční cestě, když mi plyn přidávalo opilé mužstvo). Sešlo se něco nad 100 lidí a jelikož to byla pouťová zábava, drželi nás na pódiu až do 04:00. Na zvuk tentokrát přijel J. Mastík.

V sobotu 23. 6. jsme měli hrát v Kameničkách. Deštivé počasí nevěštilo nic dobrého a tak se pořadatelé, po hodině čekání, rozhodli, že zábava nebude. Sice to zamrzí, ale aspoň jsme si udělali pěknej vejlet. Cestou domů jsme si dali na Skalce večeři a aby toho nebylo málo zastavili jsme se ještě v motorestu ve Chvojenci. Se zvukem přijel a v zápětí odjel Merlin Sound.

V sobotu 7. 7. jsme v rámci výměnných pobytů jeli se Saturnem do Licomělic. První dvě hodiny jsme měli hrát my, ale vzhledem k počasí jsme po 20 minutách naši produkci ukončili, aby si taky zahráli kluci ze SATURNu (když to byla jejich zábava) než se strhne liják, na který se příroda zjevně připravovala. Déšť však nikomu nevadil a zábava pokračovala. Pře půlnocí přestalo pršet, ale my jsme se na pódium již nedostali. A tak jsme naložili aparát a uháněli do motorestu ve Chvojenci.

V sobotu 21. 7. jsme hráli v Kameničkách. Deštivé dopoledne strašilo, že zábava opět nebude. Pořadatelé celé odpoledne vyčkávali a po 16. hodině se rozhodli, že zábavu nezruší. Do Kameniček jsme dorazili asi v 19:30 (tentokrát byly problémy se zadním levým kolem), kde na nás již čekal zvukař J. Mastík. Návštěva byla celkem ucházející, i když jsme čekali o něco víc lidí.

V sobotu 28. 7. jsme hráli v Miřeticích na hřišti. Byla to pro nás premiéra, neboť doposud jsme hráli jen v sále místní hospody. Pěkný malý parket a pódium, jen parketu chyběla střecha (štěstí, že nepršelo). Pořadatelé však střechu do budoucna slíbili. Vzhledem k okolním akcím, byla návštěvnost solidní asi 170 lidí, atmosféra výborná a pohostinnost pořadatelů skvělá. Zvuk - Merlin Sound.

V sobotu 4. 8. jsme hráli opět v Otradově. Cestou nás z příkopu koly vzhůru zdravil Favorit a tak jsme nešťastníka postavili zpět na kola a pokračovali směr Otradov. V areálu na nás již čekal zvukař Marian Starý. Návštěva byla asi jako posledně (něco nad 100 lidí), hráli jsme od 21:00 do 02:00 (nekompromisně ani minuta navíc, neboť 3/5 kapely druhý den odjížděly na dovolenou). Opět musíme pochválit pořadatele za výbornou večeři.

Po 14-ti denní dovolené v Chorvatsku jsme v sobotu 18. 8. hráli v Mikulovicích. To že během dovolené nebyly zkoušky, nebylo na výkonu kapely téměř znát. Sešlo se pěkných 170 platících (kteří dali přednost bigbítu před pardubickou techno párty) a tak se zábava vydařila. Na zvuk byl sjednán Jarda Mastík. A jelikož párek, kterým nás pořadatelé uctili, téměř vůbec neuspokojil naše žaludky, zajeli jsme ještě do motorestu ve Chvojenci na pořádnou večeři.

V sobotu 13. 10. jsme hráli v Úhřeticích. Po letních parketech to byla pro nás první zábava na sále. Téměř dvouměsíční pauza se neprojevila na výkonu kapely a jediné co ubíralo zábavě na kráse, byl počet lidí. Tentokrát se jich sešlo pouhých 100. O zvuk se nám staral Jarda Mastík.

V pátek 19. 10. jsme hráli v Bylanech. V tomto rozjíždějícím se bigbítišti, to byla naše premiéra. Dojem pěkného sálu narušovala jen nevalná akustika. Vzhledem k okolním akcím, byla necelá stovka lidí uspokojivou návštěvou. Často se nám to nestává, ale tentokrát jsme nabrali půl hodinové zpoždění. Vinu nesl výfuk naší Škody 1500, který si usmyslel, že již není potřeba se držet motoru a tak se pustil. Na zvuk byl přizván Jarda Mastík.

V sobotu 20. 10. jsme hráli v Dolním Újezdu. Do těchto končin nás pozvali kolegové z Hombres beat, kterým tímto děkujeme. Výkop jsme provedli ve 20:30 a až do 02:00 jsme se po hodině střídali. Pěkný sál (se zákazem kouření) byl zcela zaplněn a s každou další hodinou se dostával do většího varu. O zvuk se staral Jarda Mastík.

V sobotu 27. 10. jsme po půl roce hráli opět v Licibořicích. Po dlouhé době nás také opět zvučil Marian Starý (Merlin sound). Mezi necelou stovkou návštěvníků byla skupinka sjetých lidí povalující se po zemi jak na parketu, tak na chodbě před sálem. Daleko hezčí pohled byl na stroje dvou motorkářů, kteří zaparkovali své Harleye na chodbě před sálem. Zábavu jsme ukončili ve 02:00 a pak už jen standardní akce, balení večeře a odjezd. Pořadatelku Zdeničku jsme tak vyhecovali, že nám, než se dosmažili řízečky, udělala i česnekovou polévku.

V sobotu 3. 11. jsme hráli v Úhřeticích. Odhady pořadatel zněly "s bídou 100", nakonec však přišlo 130 platících. Na zvuk byl s námi opět Marian Starý (Merlin sound), který nelenil a zajel do Plzně pro aparát (CLASS A), aby si ho vyzkoušel, než ho nakonec nekoupí. Hrálo to jako z praku, atmosféra byla výborná, jen škoda, že se muselo po jedné hodině ranní končit. Premiéru měla píseň "Tak ať dál si na mě řvou" (Helloween - Beyond The Portal).

V sobotu 10. 11. jsme v Klešicích. Hráli jsme tam poprvé a myslím, že taky asi naposled. Zábava probíhala v duchu soukromého mejdanu, protože dorazilo jen 25 lidí. To však neubralo zábavě na kráse. Hráli jsme zhruba od 21:00 do 01:00 pod taktovkou Mariana Starého.

V sobotu 24. 11. Jsme hráli v Pohoří. No hráli, byl to spíš nácvik na zábavu. Zhruba do 21:30 jsme čekali, jestli někdo dorazí a pak jsme asi hodinu hráli. Občas přišel někdo do sálu nahlédnou a nakonec na sále setrvalo asi 10 lidí (mezi nimiž nechyběli naši věrní fanoušci Kamila, Petra, Milan a Šmejky), ale to už jsme dohrávali poslední dva kousky. A tak jsme to v Pohoří zapíchli a jeli na večeři do Chvojence. Tentokrát s námi jeli fanoušci i zvukař Jarda Mastík.

V pátek 30.11. jsme se zúčastnili prvního ročníku "Betonového bigeatu" v Prachovicích. K vidění a hlavně slyšení byly následující kapely: Altracent, Profil, Saturn a Stresor. Hrálo se v uvedeném pořadí a na každého vyšla zhruba hodinka produkce. Se zvukem přijeli zvukaři Marian Starý a Jarda Mastík (přivezli aparát nové technologie (velikosti větší domácí soustavy), ale hrálo to jako z praku). Sešlo se asi 160 platících a tak účast byla uspokojivá.

V sobotu 1.12. jsme hráli v Licibořicích. Již ve 20:00 byla na sále skupinka asi 20 lidí (což dnes pomalu přestává být pravidlem) a během zábavy se sál docela pěkně zaplnil. Od 20:30 do 02:00 naše hudební výkony krotil Jarda Mastík. K večeři bylo tentokrát kuřátko, i když od poslední zábavy byla slíbená čína.

V sobotu 8. 12. jsme hráli v Horních Ředicích. Byla to v tomto roce naše druhá zábava ve vlastní režii. Začátek zábavy probíhal spíše v koncertním duchu, ale nakonec se přece jen lidem podařilo utrhnout ze židlí. 100 platících pěkně zaplnilo sál a zábava se dostala do varu. O zvuk se nám staral Jarda Mastík.

V pátek 23. 12. jsme hráli v Bylanech. Počasí, že by psa nevyhnal a sjízdnost silnic mizerná. Dvakrát jsme se museli vracet a volit jinou trasu, neboť dopravní nehody zatarasily silnici a čekat jsme nemohli. Do Bylan jsme přijeli téměř s hodinovým zpožděním. Rychle jsme postavili aparát, aby se nejdéle ve 21:00 začalo, přičemž jsem si pěkně hnul zádama a byl jsem rád, že vůbec chodím. A aby toho nebylo málo, tak Roland U-20 odmítl spolupráci, že to prý bez 220V nepůjde a tak následovala rozborka, zkrácení přívodní el. šňůry a zase sborka. Zhruba 80 platících předčilo v tomto počasí naše očekávání a tak parket nezůstal prázdný. Zvuk - Jarda Mastík.

V úterý 25. 12. jsme hráli v Úhřeticích . Byla to letos naše poslední zábava. Počasí byl oproti pátku ukázkové a tak jsme do razili standardně okolo 19:00. Již před dvacátou hodinou bylo na sále několik lidí a podle informací výběrčích bylo 100 platících. Zábava se pěkně rozjela a 01:05 když jsme končili, se nikomu nechtělo jít domů. Nedostatek ve výbavě odhalil náš zvukař Jarda Mastík, neboť mu v lampičce u mixu praskla žárovka a náhradní neměl (zachránili ho však pořadatelé, neboť ti mají všechno).

**Rekapitulace roku 2001 dle místa hraní**
Místo	počet hraní	Místo	počet hraní
Bítovany	1	Licomělice	1
Bylany	2	Mikulovice	1
Dolní Újezd	1	Miřetice	1
Dřenice	1	Otradov	2
Horní Ředice	2	Pohoří	1
Kameničky	2	Prachovice	1
Klešice	1	Starý Máteřov	1
Kostěnice	1	Úhřetice	6
Krouna	1	Celkem	29
Licibořice	3

**Rekapitulace roku 2001 dle zvukaře**
Zvukař	počet hraní
Mastík Jaromír	14
Starý Marian	15
Celkem	29

**Rekapitulace roku 2001 dle řidiče**
Řidič	počet jízd
David	6
Jirka	5
Libor Š.	7
Libor V.	5
Mirek	6
Celkem	29

Rok 2000
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rekapitulace

V sobotu 18. 3. jsme hráli poprvé v nové sestavě. Zábava se konala v sokolovně v Moravanech. Účast byla asi 100 lidí, což je na tamější návštěvnost zábav (30 - 40) celkem slušný. Další premiéra byl zvukař neboť s Liborem Nalezinkem, jsme ještě nikdy nehráli. Podle názorů a reakcí lidí se zábava vydařila a pro nás to byl dobrý start do letošní sezóny.

V sobotu 1. 4. jsme hráli Úhřeticích. Účast byla asi 150 lidí, ikdyž jsme očekávali minimálně 200. Opět další premiéra - zvukař T. Hormandl, zvuk byl celkem dobrý až na čitelnost zpěvů. Jinak se zábava vydařila, jen jednoho z kytaristů (nebudu jmenovat, přece Libora neprásknu) přepadla kolem 23 hodiny fernetová krize.

V sobotu 29. 4. jsme hráli Úhřeticích. V rámci dobývání dalších pódií (kšeftů), jsme hostili skupinu Markant, a oni na oplátku vezmou někam nás. Účast byla asi 100 lidí, mezi nimiž bylo i několik členů konkurenčních kapel, kteří se přijeli podívat, poslechnout, aby mohli napsat jejich dojem ze zábavy . Na zvuk jsme si tentokrát najali Josefa Benka. Jinak bylo na pódiu, pro Úhřetice snad klasické, nesnesitelné vedro.

V pátek 5. 5. jsme zahájili bigbeatové léto ve Dřenicích. Po cestě plné zajímavých zážitků, jsme v 19:00 potrhaní smíchy úspěšně dorazili do Dřenic, kde na nás již čekal postavený aparát Jiřího Basla a světla Tomáše Crkala. Konkurence v Bítovanech (Tři sestry a Mogul) snižovala, v očích pořadatelů, šanci na dobrou účast. Nakonec však asi 200 lidí dorazilo, což pořadatelé uspokojilo a tak jsme se domluvili na další zábavě 7.7. , kterou tam odehrajeme místo rozpadlého Atreye.

V pátek 12. 5. jsme hráli ve Chvojenci. Zábava se konala v sále místního nonstop motorestu, kde se poslední bigbeatová zábava konala asi v 19. století. Kupodivu se, i nad naše očekávání, sešlo poměrně dost lidí, jejichž součet se blížil číslu 100. Přece jen letní parkety v Bítovanech a Dřenicích jsou lákavější než sál a tak jsme neočekávali téměř nikoho. Musím tímto pochválit naše příznivce ze Zaječic, kteří opět nezklamali a přijeli (na kolách) na zábavu. Na krocení našich uměleckých výkonů jsme si tentokrát najali J. Mastíka.

V sobotu 20. 5. jsme zahájili bigbeatovou sezónu v Mikulovicích. Ideální počasí na zalezení za pec přilákalo jen 80 příznivců (otužilců); "nechápu, jak můžete sedět za okny restaurace, když venku tak nádherně prší". Půlhodinový deštík ve 23:00, jsme vyplnili večeří a obecenstvo zatím přiložilo několik panáků do vnitřního vytápění. Těsně po 1. hodině nedělní jsme otužileckou párty rozpustili. Se zvukem a světly přijel Jiří Polanský, přičemž světel jsme si moc neužili, neboť jistič v rozvaděči si to nechtěl nechat líbit a tak dva páry světel fungovaly alespoň jako topná tělesa.

V sobotu 27. 5. jsme hráli v Úhřeticích. Zábava byla spíchnutá na poslední chvíli a tak se o ní asi dostatečně nevědělo. Nakonec na rozpisu Úhřetic byl na tento termín naplánovaný Motouz. Deštivé počasí slibovalo dobrou návštěvnost, ale opak byl pravdou. Nepřijet Mogul ze zrušené zábavy v Dědové tak na sále nebyl snad nikdo. Statistika pořadatelů ukazovala na 75 platících. Kuriozitou bylo celkem 6 (slovy šest) bubeníků, které jsme na zábavě napočítali. Na zvuk a světla byli najati J. Basl a T. Crkal.

V pátek 9. 6. jsme hráli v letošní sezóně poprvé a asi naposledy v Hlinsku na Cihelce. Krásné letní počasí a na zábavě ani noha, no teda asi 20. Tak to jsme opravdu nechápali co se s lidmi dělo. A tak jsme to o půlnoci zabalili. Mile nás překvapilo několik členů skupiny MIX, kteří se přiznali k tomu, že hrajou naši písničku "Už na mě s holema dou" a tak ji chtěli zahrát aby věděli, jak to má v originále vypadat.
V sobotu 10. 6. v Mikulovicích to bylo již veselejší. Sice se to couralo, ale nacouralo se asi 200 lidí, ikdyž po páteční zkušenosti s počasím a návštěvností jsme nečekali téměř nikoho. Nechápu, proč se lidi jezdí v takových vedrech rekreovat někam k vodě, když stejnou službu udělá dobrej bigbeat a něco dobrýho k pití. Na zvuk jsme si po oba dny najati J. Basla.

V sobotu 17. 6. jsme hráli v Kameničkách. Musím říct, že za ten rok co jsme tam nebyli, se pár věcí změnilo. Poupravené pódium, přístřešek pro zvukaře a v neposlední řadě zastřešené lavičky. Ještě by to chtělo zastřešit parket a postavit rozumné WC s tekoucí vodou, ale to bychom už asi chtěli moc. Návštěvnost byla dobrá a neohrozila nás ani zábava (Markant) v Dědové. Myslím, že žádná lavička nezůstala volná. Zvuk nám tentokrát vyráběl L. Nalezinek.

V pátek 23. 6. jsme hráli opět na hlinecku a to v Dědové. Dle počasí na pardubicku jsme vybaveni deštníky a pláštěnkami pro účastníky zábavy vyrazili hrát. V Dědové po dešti nebyla ani památka (mimo parketu, který pořadatelé nedávno řádně natřeli olejem a tak tam se voda moc nechytala. O to lepší vzhled měl jeden mladík, který se během zábavy na parketu vyválel.). Přišlo se na nás podívat asi 100 lidí, což bylo oproti minulému týdnu v Kameničkách málo. S pivem to taky nebyla žádná sláva, horší snad co jsem kdy pil, byla už jen asi voda z pračky. Zato fernet zaručoval stále dobrou kvalitu. Jinak se zábava vydařila, jen jeden z kytaristů údajně nemohl koukat na před ním tančící děvčata, neboť prohlásil "zvedá se mi kytara" a na havajku zatím neumí. Ještě jsem absolutně nepochopil neomalenost a drzost lidí; nějaká svině mi totiž ze stojanu na klávesy ukradla žlutého plišového maskota. Jsem zvědavej, kdy si lidi začnou jako upomínkové předměty (či trofeje) ze zábavy rozebírat náš a zvukařův aparát. Na zvuk tentokrát přijel J. Basl. Na zpáteční cestě bylo opět veselo. Naše Š1203 alias FUXA dostala ze žízně horečku a tak jsme museli v Hlinsku u benzínové pumpy dolívat vodu.

V pátek 30. 6. jsme hráli v Otradově. Pro nás to byla na tamějším letním parketu premiéra. Lidi se courali takovým stylem, že to vypadalo, že ani nebudem hrát. Nakonec se docouralo asi 150 lidí, kteří malý areálek docela pěkně zaplnili . Zábava se nám v celku vydařila (až na několik fernetových úletů bubeníka - zkrátka když se daří tak se daří; o konci zábavy mu budem na příští zábavě vyprávět) a s účastníky jsme se rozloučili ve 2:15. Další zábavu tam odehrajeme 18. 8. O perfektní zvuk se nám postaral J. Masík.

Neobvykle ve středu 5. 7. jsme hráli v Bítovanech. Byla to naše letos první a zároveň poslední zábava na tomto letním parketu. Lidí se docouralo méně, než jsme očekávali, asi 100 (podle pořadatelů snad jen 60 platících). Na zvuk byl tentokrát sjednán J. Basl.

V pátek 7. 7. jsme opět zavítali do Dřenic. Lidí se sešlo o něco míň než na první zábavě, asi jen 100. Počasí nebylo nijak ideální a na konci zábavy si pěkně sprchlo. Perla zábavy byl maník, který seděl pod pódiem a vyřvával: cituji "Mogul je sračka ...". Opravdu jsme mu nedali ani korunu a zjevně tak činil z vlastního přesvědčení. Na zvuk jsme opět najali J. Basla.

V sobotu 15. 7. jsme po dlouhé době (tuším po dvou letech) hráli v Sezemicích na hřišti. Počasí nebylo nejrůžovější, navíc konkurence v Mikulovicích a tak jsme nečekali nijak hojnou účast. Podle statistiky pořadatelů přišlo 150 lidí. Kuriozitou bylo vstupné 30,- Kč (slovy třicet), za ty prachy bych šel na zábavu nejmíň 2x.

V pátek 18. 8. jsme po dovolených (pro muzikanty tzv. uměleckých prázdninách) opět zavítali do Otradova. Zkouška po dovolené byla ku prospěchu zábavy, ale opoměli jsme udělat zkoušku chlastací a to se vymstilo zejména mě (zkrátka bubeník nesmí řídit, jinak nemůžu pít s Mírou a spatně to dopadne). V Otradově je asi nějaké magické místo (určitě je to prostřední a pravé okénko, neboť u levého prodávají jen limonádu a párky), které vždycky někoho z kapely udolá. Jinak se zábava vydařila, dokonce i lidi přišli. Na zvuk a světla přijeli J. Basl a T. Crkal.

Tak jsem se konečně dostal k tomu, abych napsal, kde jsme hráli a nehráli za minulý měsíc. Tak nehráli jsme v pátek 25. 8. ve Dřenicích. Zábava byla zhruba čtyři dny před termínem konání zrušena. V sobotu 26. 8. jsme hráli v Sezemicích na hřišti. Byla to tuší po třech letech opět Benátská noc. Jako druhou kapelu jsme pozvali Markant a na zvuk přijel Jiří Basl, ačkoliv byl sjednán Marian Starý, ale to už je jejich problém. Vstupné bylo opět jak vystřižené z 80. let a to 40,- Kč. Benátská noc, kde hrají dvě kapely a 40,- Kč vstupné, to je přinejmenším odvaha. Hrálo se střídavě po hodině od 20:00 do 03:00. V očích Profilu byla účast asi 400 - 450 lidí, v očích Markantu 700. Tak nevím.
V sobotu 2. 9. jsme hráli po letní sezóně první zábavu v Úhřeticích. Třemi slovy: bída, bída, bída. Účast asi 55 platících. Na zvuk přijel Marian Starý a světla :-)) jsme měli vlastní, které máme ještě z dob vlastního zvukaře.
O týden později 9. 9. jsme jeli na výměnnou akci s Markantem do Makova. Přestože jsme byli hosté, hrálo se na naši nástrojovku, neboť Markat přijel jak na výlet pouze s nástrojem v ruce. Jejich počínání nás pomalu začíná odrazovat od další spolupráce. Jinak prostředí příjemné a návštěvnost celkem dobrá. Na zvuk byl sjednán J. Mastík.

V pátek 22. 9. jsme hráli v Kostelci u Heřmanova Městce. Byla to naše první zábava v této vesnici. Pěkné pódium, útulný sálek s barem, prostě krása. Jen ta návštěvnost; přišlo nás okouknout asi 55 platících. Zvuk nám kočíroval od 21:15 do 01:00 Marian Starý. Nejlepší však bylo finále, hospodskému se asi nechtělo domů a tak nás u piva, kořalky, guláše a tlačenky držel v hospodě až do 06:15. Byla to pěkná šichta, když už i kytarák David, který po čtyřech guláších a třech tlačenkách řekl, že už nemůže, tak to je co říct.
V sobotu 23. 9. jsme předskakovali Turbu v Třebechovicích pod Orebem. Dvojí aparát na malém pódiu nebyl žádná sláva a vzájemná slyšitelnost taky nebyla ideální. Hráli jsme od 20:00 do 21:45 s jednou tříminutovou pauzičkou na naladění kytar a doplnění tekutin. Potom už nastoupilo Turbo. Účast dle našeho odhadu 400 lidí, zvuk Jiří Basl a světla Tomáš Crkal.

V sobotu 30. 9. jsme hráli premiérovou zábavu ve Ctětíně. Malý sál s přísálím, kde byly všechny stoly, působil dojmem, že na zábavě vůbec nikdo není. Ale když se všech 80 účastníků zábavy potkalo na parketě, bylo to veselejší. Naše umělecké výtvory opět krotil Marian Starý, kterému akustika sálu nedala chvilku klidu. Všichni jsme dohráli se ctí, ale když jsme se ráno vraceli z nonstop restaurace ve Chvojenci, kam jsme si zajeli na večeři, měli toho někteří plný kecky.

V sobotu 14. 10. jsme opět předskakovali a doskakovali Turbu a to v Úhřeticích. Hráli jsme od 20:00 do 21:50 a od 00:00 do 01:00. Dobrá pětiskovka lidí navodila skvělou atmosféru, kterou narušovalo příšerné vedro na pódiu, které je pro Úhřetice snad typické. O zvuk se staral Jiří Basl, o světla Tomáš Crkal a o pódiový zvuk Marian Starý, kterému po zábavě při nakládání aparátu někdo odcizil, co odcizil, přímo sprostě ukrad jednu odposlechovou bednu. Pokud se nový majitel této bedny ozve do 14 dnů, obdrží ještě zdarma zesilovač a mikrofon. Je vidět, že lidská drzost opravdu nezná hranic. A teď cesta domů; tak ta byla veselá. Naše Š1203 asi zjistila, že je v ní dost nacucaných a tak přestala cucat benzín z nádrže do motoru. A tak jsme (David a já) dle vzoru popelářů na zadním nárazníku chvíli jeli, dvě chvíle tlačili, pak zas chvíli jeli a takhle se to střídalo téměř až domů. Ve finále se nám i kolečko polámalo, sice neupadlo, ale smrad z pneumatiky drhnoucí o zbytky karoserie nás odradil od dalšího putování a tak jsme místo v Holicích vyhodili kotvu v Dolní Rovni. Nejsmutnější na tom je to, že jsme původně měli namířeno do nonstop restaurace ve Chvojenci, kde nám opět přibylo další "Ačko".

V sobotu 28. 10. jsme opět hráli v Kostelci u Heřmanova Městce. Návštěva byla zhruba stejná jako předchozí zábavu a to asi 50 platících. Na zvuk tentokrát přijel Libor Nalezinek. Ve finále bylo opět posezení s hospodským, tlačenka sice tentokrát nebyla, ale kořalka tekla opět proudem. Musím se přiznat; vítězem jsem se stal já.

V sobotu 11. 11. jsme asi po dvou letech zavítali do Starého Máteřova. Sál velikosti "L" by nám až tak nevadil, ale to pódium, to bylo snad "M" nebo "S" (jó, není nad sál "XXL" s pódiem "XL"). Nakonec jsme se tam nějak porovnali, ale jinou polohu, než v pozoru nešlo zaujmout. Hrstka lidí (asi 50) to bylo "mínus"; hrozný vedro, to bylo taky "mínus"; "plusové" bylo jen dobré pivo a přívětivý pořadatel. Zvuk a světla - Jirka Basl a Tomáš Crkal.

V pátek 24. 11. jsme po dlouhé době hráli v Kosněnicích. Zhruba stovka účastníků zábavy byla v kostěnickém sále jako kapka v moři. Jinak se zábava vydařila, nám se hrálo skvěle a lidi se bavili. Poslední tóny sice dozněly kolem 01:30, ale odjezd se nám povedl až v 04:30 a to ještě ne všichni měli sbaleno. O zvuk se staral Marian Starý.

V sobotu 25. 11. jsme opět hráli v Kostelci u Heřmanova Městce. Návštěva byla přímo katastrofální. Celých 9 (slovy devět) lidí se na nás přišlo podívat. Tímto uděluji pochvalu Kamile, Petře a Pavlíně - věrní to fanouškové. A tak se začalo hrát až v 9:30. S přibývající hodinou klesala rtuť teploměru a zároveň se zvětšoval objem skleněných nádobek s kapalinou na vnitřní vytápění. Do finále jsme šli v 00:30 a pak už následovala závěrečná procedura večeře-balení-odjezd. Na zvuk byl opět sjednán Marian Starý.

V sobotu 16. 12. jsme opět hráli v Úhřeticích. Byla to naše poslední zábava ve 20. století. Ačkoliv pořadatel čekal mizivou návštěvu, přišlo na zábavu cca 170 platících a první účastníci začali zaplňovat sál již před dvacátou hodinou. Atmosféra byla skvělá, zábava se v celku vydařila, až na malou technickou závadu v napájení multiefektu jednoho z kytaristů. O zvuk a světla se staral náš dvorní zvukař Marian Starý. Završení sezóny proběhlo dobrou večeří v motorestu ve Chvojenci.

Rekapitulace roku 2000 dle místa hraní

Místo
počet hraní
Místo
počet hraní

Bítovany 1 Makov 1

Ctětín 1 Mikulovice 2

Dědová 1 Moravany 1

Dřenice 2 Otradov 2

Hlinsko v Čechách 1 Sezemice 2

Chvojenec 1 Starý Máteřov 1

Kameničky 1 Třebechovice pod Orebem 1

Kostelec u Heřmanova Městce 3 Úhřetice 6

Kostěnice 1 Celkem
28

Rekapitulace roku 2000 dle zvukaře

Zvukař
počet hraní

Basl Jiří 12

Benko Josef 1

Hormandl Tomáš 1

Mastík Jaromír 3

Nalezinek Libor 3

Polanský Jiří 1

Starý Marian 7

Celkem
28

Rekapitulace roku 2000 dle řidiče

Řidič
počet jízd

David 6

Jirka 5

Libor Š. 6

Libor V. 5

Mirek 5

externí řidič 1

Celkem
28

Rok 1999
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

V pátek 8.1. jsme hráli v Bítovanech (CR). Zvuk nám dělal Jiří Basl, což celkem šlo. Účast byla průměrná, přestože jsme očekávali účast spíš slabší, neboť posledních pět zábav v Bítovanech bylo co do účasti nějak zakleto. A v sobotu 9.1. jsme hráli s Feratem v Pohoří. Hráli jsme jako druzí a to od 23:45 do 03:00 hod. Dle reakcí lidí mi to připadá, že je absolutně nezajímá, co a jak hrajete, ale pouze to jak se jmenujete.

V sobotu 23.1. jsme hráli v Nasavrkách (CR). Byla to první rocková zábava po několika letech a tak zde po nekonečné řadě diskoték zazněla opět živá hudba. Zvuk nám dělal Tomáš Panchártek a zjevně se mu nedařilo (alespoň na náš vkus). První překvapení od pořadatelů byla příjemně vytopená sokolovna a druhým improvizované pódium (do budoucna prý bude nové). Účast byla slabší a pivo v plechovkách návštěvnosti asi taky moc nepřidá.

V sobotu 30.1. jsme v Úhřeticích (CR) hostili skupinu Ferat, čímž jsme jim oplatili naše učinkování v Pohoří. Opět vykopával Ferat, ve 22:00 bylo střídání a zbytek zábavy byl už jen na nás. Dobrý zvuk a světla zajistili Jiří Basl a Tomáš Crkal. Účast byla ucházející; odhadem 300 lidí.

V sobotu 6.2. jsme hráli v Pohoří (RK). Jako předkapela vystoupila jakási Kapela z Liberce (v názvu bylo ... COLOR BAND, ale to první slovo si nepamatuju). Ne, že by hráli špatně, ale něco mezi swingem a bluesem se na rockovou zábavu přece jen nějak nehodí (maximálně tak do nějakého klubu). Když zrhuba po půl hodině návštěvníci z celkem naplněného sálu začali nabírat špatný směr, a to z hospody ven, poděkoval hospodský předkapele a nahnal na scénu nás, abychom zachránili tuto zoufalou situaci. Zvuk jsme tentokrát pochválili Josefovi Benkovi.

V pátek 12.2. jsme hráli v Bítovanech (CR). První obrázek o návštěvnosti zábavy jsme si vytvořili hned po příjezdu do Bítovan. 1) První plakát jsme potkali až v Bítavanech, 2) teplota na sále byla naštěstí ještě kladná. Zvukař Jiří Basl sedící v bundě a kulichu půl metru od rozžhavených kamen, hovořil za vše. A aby toho nebylo málo, tak nám pro jistotu nedorazil Slávek (zpěvák). A tak jsme sice v oslabení, ale v přesile započali první sérii. 5 na 4 jsme hráli necelou půlhodinku a pak se kupodivu nějaká ta desítka lidí sešla, takže jsme nemuseli zábavu předčasně ukončit.

V pátek 19.2. jsme hráli v Úhřeticích (CR). První chyba, kterou zábava měla, byla ta, že se konala v pátek (na Úhřetice v pátek není nikdo zvyklý). A druhá chyba byla, že dorazilo něco málo přes 100 lidí, což bylo s největší pravděpodobností způsobeno chybou první. (A tady se opět potvrzuje to, že lidi nechodí na zábavy, proto, že tam hraje ta nebo ta kapela, ale proto, že je prostě sobota. Pak se zábava koná v pátek a výsledek celé akce je akorát tak k pláči.) Tentokrát jsme si na zvuk a světla zjednali Jiřího Polanského a to do kvality hovoří samo za sebe (viz. sloupek na úvodní stránce Mogulu). Jinak se zábava dle mého názoru celkem vydařila. Jediné následky páteční zábavy byly mírné bolesti hlavy a nestabilní žaludek některých členů kapely.

V sobotu 13.3. jsme hráli v Úhřeticích (CR). Z kraje zábavy to vypadalo, že dopadnem jako Karen v pátek (ti měli celých 17 návštěvníků). Nakonec se přece jen sál zaplnil, ikdyž návštěvnost byla tentokrát mírně pod průměrem. Návštěvu z minulého týdne nám oplatili kolegové z Mogulu (na sále byl spatřen bubeník). Zvuk nám zajišťoval Jiří Basl a tak průběh zábavy byl bezproblémový, až na jednu malou technickou závadu basákova aparátu. V 23:00 mu zkolaboval zesilovač (hlava HOCKE).

Minulý týden jsme nikde nehráli a tak bylo víc času na zkoušení. Nezaháleli jsme ani po stránce výchovné. Ve čtvrtek 18. 3. jsem byl v Praze na koncertu KISS. Ikdyž muzika nebyla tak lákavá a mému uchu lahodící jako když jsme byli v loni na Whitesnake (zkrátka je to trochu jinačí styl), tak stál koncert za to. Jel jsem tam v podstatě kvůli 3D efektům a opravdu bylo na co koukat.

V pátek 26. 3. jsme hráli v Bítovanech. Znovu se potvrdilo, že se lidi do Bítovan hrozně couraj. První skupinka dorazila v 20:35 a dalších lidí pomalu přibývalo skoro až do půlnoci. Účast nebyla nijak valná; snad se to zlepší až budou zábavy na letním parketě. O zvuk a světla se nám tentokrát starali Jiří Basl a Tomáš Crkal.
A v sobotu 27. 3. jsme neplánovaně hráli v Dlouhoňovicích (Žamberk). V pátek do Bítovan za námi přijel zpěvák od Feratu, že je nemocný a tak jestli za ně nevezmem zábavu. Slovo dalo slovo a druhý den jsme vyráželi směr Žamberk. Zábava se konala v místní sokolovně, kde se zvuk (který nám tentokrát dělal Josef Benko) příšerně třískal. Milé bylo, že hned po příjezdu nám několik místních mladíků pomohlo s vykládáním aparátu. Ale zábava měla taky tu horší stránku. Když jsme nakládali aparát, tak mi nějaký dobrák (zřejmě z pořadatelů, neboť nikdo jiný už tam nebyl) odnesl z pódia bundu ke vchodu (což bylo milé) a igelitovou tašku s doklady a telefonem do jedné ze zastrčených místností sokolovny (kde jsem ji naštěstí našel). Jinak lidi i pořadatelé s námi byli spokojeni, ikdyž přišli původně na Ferat.

V sobotu 3. 4. jsme hráli v Herálci. Zábava se konala nezvykle od 21:00 v místním kulturním domě. Zvenčí mi připadal, že se tam od války nic nekonalo. Ale zdání klame. Pěkný sál s vysokým pódiem a zákazem kouření nás mile překvapil. Pořadatel nás taky několikrát překvapil. Nejprve oficiálním začátkem zábavy v 21:00, dále lidovým vstupným 35,- Kč a v neposlední řadě pivem v plechovkách (10%: Zubr 15,- ; Staropramen 18,- ; Gambrinus 20,- ; 12%: Gambrinus 22,- Kč). Zvuk nám dělal jakýsi zvukař; tuším z Týnce nad Labem. Z kraje zábavy to jen tak lechtal, ale později jsme ho přesvědčili, že rocková muzika se musí do lidí řádně navalit. A pak zábava dostala lepší šmrnc.
V neděli 4. 4. jsme hráli na domácí půdě (v Sezemicích). Zábava se nám v celku vydařila, co do návštěvnosti, tak i do výkonu. Výkony jsme vlastně předvedli dva; hudební a v chlastu. Zábavu jsme sice všichni dohráli se ctí, ale co se dělo potom; to Vám ani nemohu říct. Fernet totiž udělal své a moc mi toho v paměti neuvízlo. O zvuk a diskotékové osvětlení se nám postaral zvukař od Elanu.

V sobotu 10. 4. jsme hráli v Úhřeticích. Již cestou nás začaly přepadat obavy, jestli zábava vůbec je. Nepotkali jsme totiž ani jeden plakát, což se na Úhřetice nestává. Zábava se konala a pořadatel nám vysvětlil, že plakáty rozvěsil a disko-magoři je strhali. Výkop jsme provedli v 20:30 orchestrálkou od Satrianiho a v 1:05 jsme zábavu zakončili písničkou od Whitesnake "Is this love". Účast byla uspokojivá, zvuk a světla od J. Basla a T. Crkala výborná. V rámci konkurenčních návštěv si nás přijeli poslechnout kluci z Eminence.

V pátek 16. 4. jsme hráli v Bohumilči. Velikost sálu byla asi taková, že když přijel i zvukař tak byl sál téměř plný. Zvláštní obavy měl pořadatel a to takové, že přijde moc lidí (to jsme ještě nezažili). Účast dobrá, zvuk dobrý (J. Basl), světla dobrá (T. Crkal), pivo dobré, zkrátka co víc bychom si mohli přát.

Zábava v sobotu 24. 4. v Miřeticích se nám v celku vydařila. Jen Libor V. se nám oddělal; nikoliv však chlastem, ale hlasově. V průběhu zábavy také proběhly dvě kola pěstních soubojů, přičemž první kolo - na zemi ležící bezvládné tělo s rozseknutou bradou cca 5 - 6 stehů a druhé kolo - bez úhony. Nejlepší z celé zábavy byla (v Miřeticích jako vždy) večeře. Tentokrát na nás čekalo kuřátko. Zvuk nám opět výborně udělal Josef Benko.

V pátek 30. 4. jsme ve Dřenicích zahájili letošní provoz letního parketu. Počasí nám naštěstí přálo, a na to, že spousta lidí trávila pátek s čarodějnicema u ohně, byla účast dobrá. Na konkurenční návštěvu přijeli zástupci Framalu a Mogulu. Jelikož jsme hráli místo Elanu, tak nám zvuk dělal jejich zvukař.

V sobotu 1. 5. jsme nehráli a tak jsem vyrazil do Krouny na Motouz. Musím konstatovat, že už to není ten starý Motouz, který si ještě z nedávna pamatuju. Jinak Motouz podal dobrý výkon, akorát zvuk trochu váznul. Ale co chtít od poloprázdného sálu.

V pátek 7. 5. v Hlinsku, no co vám budu povídat. Super zvuk a světla (Jiří Polanský), od nás také slušný výkon, premiéru měla nová plachta s naším logem. A lidi, o těch bych už vůbec nemluvil. Takovou bídu jsme v Hlinsku snad nezažili. Ať jsme to počítali jak chtěli, tak průměr byl mezi 50 - 100.
A v sobotu 8. 5. v Úhřeticích byla návštěvnost o něco lepší, než v pátek, ale taky žádná sláva. Opět dobrý zvuk (Jiří Basl) a světla (Tomáš Crkal). Konečně jsme předělali prakťák a tak jsme bubeníka vyhnali o patro výš.

V pátek 14. 5. jsme opět hráli ve Dřenicích. Přestože odpolední počasí signalizovalo malou návštěvnost, se ucourané publikum přece jen sešlo. Výborný zvuk nám opět udělal Jiří Polanský. Hladký průběh zábavy narušila rvačka, při níž nedošlo k žádnému zranění, pouze z jedněch brýlí se rázem stalo LEGO.
V sobotu 15. 5. v Bohumilči, v miniaturním sále s pódiem akorát tak pro bubeníka a basáka, se nám to opět popralo. Nebyla to však rvačka, která byla na tuto sobotu (zábavu) předem ohlášená. Účastníci se z neznámých důvodů nedostavili, což se promítlo i na návštěvnosti. Přesto jsme si na publikum nemohli stěžovat a na zvuk od Jardy Šindeláře už vůbec ne.

Minulý víkend jsme nikde nehráli, a tak jsem v sobotu jako zástupce Profilu vyrazil na Den otevřených dveří do náchodského pivovaru Primátor. První známý, kterého jsem tam potkal, byl (k mému i jeho údivu) zvukař od Elanu. 12% pivo i s kelímkem za 10,- Kč a počasí jak z katalogu cestovní kanceláře, zkrátka sobota jak vyšitá. Vystoupení skupin Lokálka, Rodeo, dechové hudby z Hradce Králové a přehlídku plavek a spodního prádla narušilo jen vystoupení trutnovské taneční skupiny Ice protection. Sice bylo na co koukat (obzvláště na holky), ale poslouchat se to nedalo. Odříkávání nějakých nesmyslů za doprovodu pochybných zvuků prostě nepovažuju za muziku. Přesto se sobota vydařila, jako minulý rok. A příští ... To se uvidí. Pokud nebudem hrát tak určitě jedu a Vám to taky vřele doporučuju.

V pátek 28. 5. jsme hráli v Hlinsku na Cihelce. Na tomto parketě to byla naše premiéra. Oficiální začátek zábavy v 21:00 (do 2:00) měl něco do sebe. Pro vesnické tancovačky ideální čas (přece jen, než nakrmíte králíky, tak to nějakou tu chvíli trvá (o husách ani nemluvě) a na 20:00 se to již nestihne ). Účast byla uspokojivá a náš výkon také dobrý, až na malé nedostatky Láďovi kytary (po dlouhé době totiž neřídil). O zvuk a světla nám pečovali J. Basl a T. Crkal.

V pátek 4. 6. jsme v Bítovanech předskakovali Katapultu. Byla to naše premiéra na novém pódiu. V 22:00 jsme opouštěli pódium zaprášení jako zedníci. Z pořadatelem očekávaných 800 lidí, se dostavila sotva polovina. Vyslechli jsme asi dvě písně a vyrazili do Dřenic na Hombres Beat. V 23:00 bylo ve Dřenicích asi 200 lidí. Po dlouhé době jsme zase slyšeli dobrou muziku a slušný zvuk.

V sobotu 12. 6. jsme za neustálého deště vyrazili směrem na Dědovou. Cestou jsme se domlouvali, kde zakotvíme na zpáteční cestě, bude-li zábava zrušena. V Dědové již nepršelo, ale o to byla hustější mlha. První minuty rozhovoru s pořadateli rázem zrušily naše plány na útulnou hospůdku někde u Hlinska. Rozhodnutí bylo jednoznačné; "pokud je zrušena zábava v Kameničkách, tak se v Dědové hraje." Po 20 minutách se z Kamenicěk vrátili poslové a už nebylo úniku. Postavili jsme aparát a v 21:00 oficiálně zahájili zábavu. Když jsme v 1:00 končili, bylo v areálu asi 50 - 60 lidí. Nakonec na naše původní plány přece jen došlo neboť jsme zajeli na pozdní večeři do nonstop restaurace ve Chvojenci. Když jsem všechny rozvezl a dorazil domů, bylo 9:15. Přece platí "Slušní lidé chodí domů za světla." a tak jsme se toho drželi.

V pátek 18. 6. jsme hráli ve Skořenicích. Cestu na zábavu opět doprovázel neustálý déšť. Když jsme našli Skořenice, nemohli jsme pro změnu najít sál, kde se měla zábava konat. Místní opilci, které jsme odchytli před hospodou nás s údivem, že tam má být nějaká zábava, poslali zpět na okraj vesnice. Budova, o které jsme si původně mysleli, že je ubytovna či jídelna místního zemědělského družstva, skrývala námi hledaný sál. Na to, jaký byl venkovní vzhled, byl sál perfektní. Počasí a naše premiéra v této vesnici, se odrazili na návštěvnosti. Přišlo se na nás podívat asi 60 -70 lidi, mezi nimiž byl Tomáš Slavík z Eminence, který mi v týdnu poslal tento e-mail, cituji "Skoda nizsi ucasti ve Skorenicich, jinak to bylo perfektni. Mate dobry zpevy, at to zpiva kdokoli z vas". A tak byl náš výkon, se zvukem Josefa Benka, slušný.
V sobotu 19. 6. jsme vyrazili směrem na Žamberk do Dlouhoňovic. Na polozatopeném hřišti stálo pódium z lešenářských trubek a malý parket, který byl obsypán pilinami. První dojem byl takový, že před námi tu byl cirkus. Počasí nám moc nepřálo, neboť během zábavy několikrát pršelo a tak na Profil (se zvukem Hombres), pivo a grilovanou makrelu přišlo asi 100 lidí. Zábava se jinak celkem vydařila, akorát nás mrzelo, že do těchto končin se z muziky dostal jen Kabát a nic jiného tam snad ani neznají.

Po měsíční odmlce jsem opět zde a pokusím se Vám vylíčit, kde jsme hráli a co se za tu dobu přihodilo.

Hlavní věcí je, že už nejsme se Sezemic, ale z Holic. Zastupitelstvo města Sezemice za nepřítomnosti starosty rozhodlo, že Profil už zkušebnu nepotřebuje a že ji tedy přidělí místnímu divadelnímu spolku. A jak rozhodli, tak se taky stalo. Od 1. 7. jsme tedy kapela z Holic.

V pátek 26. 6. jsme od 19:00 do 20:00 hráli v Pardubicích před obchodním domem Tesco. Byla to akce na podporu školy Svítání, která je zaměřena na výuku postižených dětí. Tentýž večer jsme hráli od 21:00 v Časech, ale pouze jen 2 hodiny. Počasí nám opět nepřálo, a tak jsme sbalili aparát a chopili se pivních sklenic a panáků, abychom s účastníky zábavy alespoň pokecali a výčepnímu udělali nějakou útratu.

2. 7. jsme hráli , jako již tradičně, v Bítovanech na festivalu. Letos jsme si vylosovali poslední pozici na startovací listině. Poslechem našich kamarádů a popíjením všeho co teklo, jsme si krátili dlouhou chvíli, než na nás v 1:30 došla řada. S návštěvníky festivalu jsme se rozloučili ve 2:30 a to už byl definitivní konec.

Na 10. 7. nás Ferat pozval do Pohoří. Do pěkného zastřešeného areálu jsme dorazili již na 18:00 hodinu, neboť Ferat měl hrát na naše bicí. Výkop po 20:00 hodině provedl Ferat a druhý poločas byl zase náš. Zábava se lidem zřejmě líbila, neboť nás nechtěli pustit domů a museli jsme ještě půlhodinku přidat.

16. 7. jsme v Bítovanech předskakovali a doskakovali Alkeholu. Během vystoupení Alkeholu jsme vyslechli snad všechny country písně (snad co existují) v rockové podobě. Takže nás to nijak moc nenatchlo, ale jinak účast byla slušná.

V pátek 23. 7. jsme nečekaně hráli v Hlinsku na Cihelce. Dobrý výkon a zvuk, vcelku pitelné pivo, tak nechápu proč se lidem nechtělo přijít. Účast tedy byla slabší, no co, snad příště.
V sobotu 24. 7. jsme se vydali na Lipnici nad Sázavou. Měli jsme tu hrát s pražským cover bandem KISS. Velice stručně shrnu: zima jako v ruským filmu, asi 30 lidí (včetně nás), časové zpoždění (než si "kisáci" nazvučili, namalovali se a ve finále i něco zahráli, po jejich poslední písni místní hradní hodiny odbíjeli 1 hodinu.). A jelikož už nemělo smysl hrát, tak jsme zase vše naložili a uháněli škodou 1203 k domovu. Ale nenechali jsme se odradit, neboť 31. 7. jsme tam hráli svoji zábavu.

V pátek 30. 7. jsme hráli v Bítovanech. Počasí nám přálo a lidi taky, neboť účast výborná. Již od první série vyváděli jak pominutí a nebyli k zastavení (Chválím Vás lidi - jen tak dál). Zvuk od Jiřího Basla neměl chybu, až na občasné písknutí odposlechu. Zato světla se moc nevyvedla, neboť se nedostavil sjednaný záskok za Tomáše Crkala.
V sobotu 31. 7. jsme opět hráli v Lipnici nad Sázavou. V Hlinsku jsme přeházeli obsah Š1203 do zvukařova autobusu a vyrazili na Lipnici. Tentokrát nás měl střídat nějaký DJ, který byl však po půlhodině vyhozen, neboť to co pouštěl za zběsilosti bylo i na pořadatele moc. A tak se zvukem Jiřího Polanského jsme ohromovali naším výkonem do 00:30 celých 42 platících. Cestou zpět, za Havlíčkovým Brodem, odmítl autobus svítit na cestu. A tak jsme si 1,5 hodinky zdřímli, než se rozednilo a pak za úsvitu pokračovali v cestě domů.

V sobotu 7. 8. jsme v letošním roce poprvé hráli v Mikulovicích. Odpolední déšť nevěštil nic dobrého, ale naštěstí to byla jen přeháňka. (Mikulovice s deštěm máme již několikrát za sebou) Bylo znát, že je v Chrudimi pouť a Odyssea, ale i přes to byla návštěvnost v celku uspokojivá. Na zvuk jsme si opět najali Jiřího Polanského.

V pátek 13. 8. jsme v letošním roce podruhé hráli v Časech. Počasí nám oproti první zábavě přálo, ale zato lidi... Scházeli se jako švábi na pivo a dle mého soudu počet nepřesáhl stovku. Zkrátka letos je to v Časech na lidi nějak slabší. Výkop jsme provedli po 21 hodině a údajně Benátskou noc zakončili v 2:15. Zvuk nám dělali kolegové z Hombres.
V sobotu 14. 8. jsme se vydali do Skořenic. Ještě jsme neujeli ani metr a už jsme měnili přední pravou pneumatiku (zřejmě nějaký dobrák neměl co dělat, tak nám na sobotní odpoledne připravil práci). Těsně před námi do Skořenic dorazil zvukař Jarda Šindelář, který nám s úsměvem na rtu oznámil, že nemá světla. A tak jsme si při plném osvětlení zářivek zavzpomínali na plesovou sezónu. Účast byla bohužel ještě slabší než v pátek. Snad poprvé do sálu se na naši zábavu přišel podívat pes. O pauze byl spatřen u vstupu (nevím čím zaplatil), ale další sérii už byl na parketu a dováděl s ostatními návštěvníky zábavy. Na zpáteční cestě jsme se zastavili ve Chvojenci v NONSTOP motorestu na večeři, neboť pořadatel nás týral hladem a párek jsme si kupovat nechtěli.

V pátek 20. 8. jsme hráli v Bítovanech. Počasí nám přálo, jen lidí jsme očekávali o něco víc. Dokonce to vypadalo, že ani Kamila s Lenkou nepřijdou a to je co říct, neboť nevynechají jedinou naši zábavu na chrudimském okrese. Nakonec, sice se zpožděním, dorazili (tímto jim zpětně uděluji pochvalu za Časy nevím, který blázen by za námi jel ze Zaječic do Časů a to na kole). Opět byla výborná atmosféra, zvuk i světla (J. Basl a T. Crkal).
V sobotu 21. 8. jsme zavítali opět do Pohoří. Hráli jsme tam napůl s Mopedem. První polovina byla naše a druhá Mopedu. Na to, že jsou kluci jen tři udělali docela dobrou muziku. Účast byla slabší než předchozí den v Bítovanech. Zvuk a světla stejně jako v pátek (J.Basl a T.Crkal).

V pátek 3. 9. jsme hráli v Bítovanech. Byla to naše poslední zábava venku v letošním roce. Polovinu první série jsme proti lidem hráli přesilovku. Po 21 hodině se přece jen něco sešlo (vsadil bych, že závada byla "poslední letošní zábava ve Dřenicích"). Menší návštěvnost má však taky svoje plus; nemusíte se mačkat na parketu, natož pak u okénka s pivem či jinou dobrou kapalinou. Na zvuk jsme si tentokrát najali Josefa Benka.

V pátek 24. 9. jsme hráli opět v Bítovanech. Jelikož rtuť teploměru byla ještě nad nulou, byla zábava na hřišti. A tak poslední zábava venku byla tato a nikoliv 3. 9. Nehrálo se nám zrovna nejlíp, neboť zima v nočních hodinách byla nepříjemná.
V sobotu 25. 9. jsme hráli v Úhřeticích. Po letní sezóně opět sál. Účast byla 200 platících. Oproti pátku se nám dařilo lépe, akorát Láďa měl pár drobných úniků způsobených nízkou hladinou krve v alkoholu. Na zvuk jsme si po oba dny najali Josefa Benka.

V sobotu 9. 10. jsme hráli v Kameničkách na vinobraní. Nestandardně, na polovinu aparátu Jiřího Polanského, jsme v 20:30 polkou "Co jste hasiči.." zahájili slavnostní nástup policistů. Po slavnostní ceremonii již zábava pokračovala v rockovém stylu. Zábava se v celku vydařila (od 20:00 plný sál, lidi se dobře bavili), až na naší Škodu 1203, neboť domů jsme se vraceli s promáčknutým levým bokem. Tímto bychom chtěli poděkovat tomu, kdo nám tuto kosmetickou úpravu vytvořil.

V pátek 15. 10. jsme hráli v Bítovanech. Po dlouhé době opět v útulném sále tamější hospody. Od doby, co jsme tam hráli naposledy se toho moc nezměnilo (teplota nic moc, návštěvnost nic moc), jen zeď nad žlábkem na záchodě je už téměř nečitelná. Zvuk nám dělal J. Basl; na soudružskou návštěvu přijel kytarák z Mogulu. Cestou domů nás zastavili dva příslušníci policie, mleli cosi o sjetých gumách a tak jsme jim na památku nechali technický průkaz od naší Š1203 a rázem byl od nich pokoj.
V sobotu 16. 10. jsme hráli v Bohumilči. Účast nebyla nijak ohromující, ale o to lepší byl tok fernetu. Jelikož jsem v Bítovanech poněkud přistydnul, léčil jsem bolest v krku velkými fernety. Mělo to jednu malou chybu, než jsem ty bacily uchlastal, tak jsem se totálně vyřídil. Zvuk a světla obstaral J. Mastík.
V sobotu 23. 10. jsme opět zavítali do Pohoří. Ani tam se přes léto nic nezměnilo, jen to že stávající hostinský tam končí a tak to byla poslední zábava v jeho réžii. Účast byla slabá (jako pokaždé v Pohoří). Na zvuk jsme si najali J. Šindeláře.
V neděli 24.10. jsem byl v rámci výchovy a vzdělávání na koncertu Ondřeje Havelky. Komu něco říká swing, tak mu tento koncert vřele doporučuju. Za Mogul byl na koncert vyslán V. Černík.

V pátek 29. 10. jsme hráli v Krouně. Byla to naše premiéra v této vesnici. Účast byla slabá, asi 60 lidí a s tím i spojený zvuk, neboť na poloprázdném sále se to dost třískalo. Na zvuk byl sjednán Jiří Polanský. A v neposlední řadě, jak už je asi na hlinecku zvykem, opět utrpěla naše Š1203. Tentokrát to odnesla anténa od rádia. Tímto bych chtěl zklamat autora tohoto trestuhodného kousku, že rádio nám hraje i bez té antény.
V sobotu 30. 10. jsme hráli v Úhřeticích. Tady jsme si náladu trochu zpravili. Účast podle pořadatelů byla 250 platících, ale podle našeho odhadu kolem 300. O lepší návštěvnosti než dříve svědčily dotazy lidí: "... co tady dávaj zadarmo, že je tady tolik lidí ...". O dobrý zvuk a světla se postarali J. Basl a T. Crkal.
Netradičně v neděli 7. 11. jsme hráli v Bítovanech na "odpolce". Ani se mi o tom nechce psát. Účast tak katastrofická, že když k nám přičtu zvukaře, tak jsme proti lidem hráli přesilovku. Celých 6 (slovy šest) lidí. A aby toho nebylo málo, tak nám na zpáteční cestě, 15 km od Holic, došel benzín.

V sobotu 13. 11. jsme hráli opět v Úhřeticích. Účast byla o něco menší než na předchozí zábavě, okolo 200 lidí. Jelikož dotazů, na rozpad PROFILu, bylo už podezřele moc, veřejně jsme oznámili, že se nerozpadáme, ale jen že dojde ke změnám v obsazení. Na zvuk byl sjednán Jiří Basl.
V sobotu 20. 11. jsme hráli v Bohumilči. V sále, velikosti obývacího pokoje, byla zprvu ukrutná zima. Tak jak se malá ručička na hodinkách blížila k 12ce, stoupala teplota i hustota lidí v sále. Výkop jsme provedli až po 21 hodině a 1:30 jsme se účastníky zábavy rozloučili. Účast jak na svatbě; zkrátka v Bohumilči se zábavám nedaří. Zvuk opět zajistil Jiří Basl.

Po měsíční odmlce 25.12. jsme v Úhřeticích odehráli poslední zábavu v tomto roce a zároveň poslední zábavu ve složení, ve kterém jste nás mohli několik let vidět na zábavách (bicí: Roman Vršanský, basa: Tomáš Dvořák, kytara2: Vladimír Šmejda, kytara1: Libor Vohralík, klávesy: Libor Šafek.